Penzijko, jak jej většina nazývá, je jedním z nejrozšířenějších finančních produktů u nás. Aktuálně jej má sjednáno přes 4,4 milionů klientů a ve správě penzijních a účastnických fondů je již více než 525 miliard Kč!
A není se čemu divit! Když investujete 1.000 Kč měsíčně, tak Vám stát k Vašemu vkladu přidá 230 Kč, tedy 2.760 Kč ročně!
Když investujete 3.000 Kč měsíčně, tak si můžete navíc za celý rok snížit svůj daňový základ o 24.000 Kč, což při 15% dani, dělá dalších 3.600 Kč ročně!
A když k tomu připočtete průměrný příspěvek ze strany zaměstnavatele, který dnes přesahuje částku 1.000 Kč měsíčně na jednu smlouvu, tak se to jeví, že nikdy nemůžete šlápnout vedle!
Nicméně, je tady ještě jeden faktor, který Vaše vklady ovlivňuje ze všech nejvíce! A to je čas a složené úročení! Vysvětlím.
U „starého typu penzijka“ tedy tzn. transformovaných fondů, které se uzavíraly do 31.12.2012, investují penzijní fondy finanční prostředky klientů tak, že za ně nakoupí především státní dluhopisy, jejichž výnos v průměru nedosahuje ani 1 % ročně. Proč? Protože transformované fondy garantují tzv. kladnou 0, a proto musí investovat do takových cenných papírů, které nepřinesou klientům ztrátu. Což sice zní jako fantastická zpráva, ale ne pro každého!
Uvedu to na příkladu. Pokud investuji 30 let, 1.000 Kč měsíčně a celých 30 let budu každý měsíc dostávat 230 Kč od státu (což je 23 % v daném měsíci), a budu počítat s optimistickým zhodnocením 1 % u transformovaného fondu (starého typu penzijka), tak po 30 letech budu mít na účtu cca 515.000 Kč! Což ale po přepočtu na roční výnos činí 2,3 % p.a.
To znamená, že pokud budu počítat se znehodnocením peněz v podobě inflace na úrovní cca 2,5-3 % ročně, tak reálně za 30 let budu mít vlastně o něco méně, než jsem do svého penzijního fondu sám vložil! Ano, inflace je opravdu mocná čarodějka.
Pokud bychom spočítali stejný příklad jen na 5 let, tzn. že si „penzijko“ zakládám např. v 55 letech, tak při stejné konzervativní strategii, je výnos: 9,1 % ročně! A v podstatě BEZ RIZIKA! A upřímně, nemít tento produkt ve svém portfoliu při takovémto nastavení je hřích.
Ale jak tedy pro ty velmi mladé, tedy s aktuálním věkem do 45 let ?, zabezpečit to, aby se jejich investované prostředky zhodnocovaly v penzijku lépe?
Řešení tady je! Mít účastnický fond, tedy tzv. doplňkové penzijní spoření, a především mít dobře zvolenou investiční strategii, buď vyváženou, nebo dynamickou. Tzn. pokud máte starý typ penzijka, můžete přejít do nového typu. Pozn.: před samotným převodem smlouvy, Vaši aktuální situaci vždy proberte se specialistou, jelikož můžete nejdříve využít tzv. výsluhovou penzi, případně jinou optimalizaci a až poté žádat o převod.
V účastnických fondech jste to totiž Vy, kdo rozhoduje o tom, jak se Vaše finanční prostředky budou ve fondu investovat, jestli konzervativním způsobem, vyváženě, či dynamicky.
A jaký je potom dopad, když se rozhodnete investovat např. v dynamické strategii?
Použiji stejný příklad jako výše: Investuji 30 let, 1.000 Kč měsíčně, ale s očekáváným zhodnocením 5 % (tzn. že podkladové aktivum už nejsou státní dluhopisy, ale většinou velmi široce diverzifikované akciové portfolio), tak na konci doby mohu očekávat částku cca 1.030.000 Kč. Což je vlastně 2x více peněz na konci, oproti konzervativní strategii.
O správném nastavení toho produktu se dá popsat ještě několik stran, ale to nejdůležitější je, jak máme smlouvu nastavenou právě u sebe a v celé své rodině! Pokud byste chtěli probrat možnosti právě u Vaší současné smlouvy, jak ji případně optimalizovat, ozvěte se, naši specialisté se Vám budou věnovat.
Autor článku: Ing. Miroslav Pustelník, MBA
